Jmenování nových soudců ano, ale…
V týdnu se v médiích objevila informace, že vláda 25. října odsouhlasila seznam dvaceti kandidátů na soudcovské funkce, který předložil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Navrhované adepty ještě čeká jmenování prezidentem Klausem a poté by jich nejvíce mělo posílit řady soudců v Praze.
Toto téma je mi blízké jak profesně, vzhledem k mé advokátní praxi, tak i lidsky, protože má manželka je čekatelkou na místo soudkyně a v mezidobí taktéž pracuje jako advokátka. Oba tedy zamýšlené jmenování vítáme, byť se manželky osobně netýká, ale přesto mě to přimělo k zamyšlení, s jakými „neduhy“ v českém soudnictví se v každodenní praxi setkávám a tedy co by se dalo vylepšit.
Protože ke zlepšení se vždy něco najde, obzvláště v justici.
Hned první oblast, která mě napadá, je k nápravě poměrně těžko uchopitelná. Jedná se o autoritu soudců.
Respekt soudcovského stavu si soudce může získat jen tím, že bude správně a spravedlivě rozhodovat. Jsou ale tohoto současní soudci schopni? Samozřejmě se nedá generalizovat, ale již tolikrát jsem se v soudní síni setkal s křikem na procesní strany či zástupce těchto stran, místo rozumné argumentace a hodnověrného vysvětlení rozsudku, že mě nutně napadá, že je někde chyba.
Člověk sice může soud prohrát, ale dostane-li se mu srozumitelného odůvodnění, rozumná osoba soudcovu pravdu a autoritu uzná.
Respekt si ale nezíská soudce, který si spis ani nenastuduje a v soudní síni čeká, jak se vše vyvine. Ani ten, který se není schopný rozhodnout, ať už kvůli nedostatku zkušeností či vědomostí, a žalobu raději zamítne a počká, jak na situaci zareaguje odvolací soud. Což bohužel nejsou příklady z vědeckofantastické literatury, ale popis buď osobní zkušenosti, či vyprávění jiných advokátů. Takový soudce ani pro mě, ani pro ostatní účastníky soudního líčení, nemůže být autoritou.
Co tedy s tím? Mohly by pomoci přísnější psychotesty potenciálních soudců. A bezesporu by českému soudnictví prospěla odvolatelnost soudců. To by samozřejmě vyžadovalo velmi propracované podmínky odvolání (např. za korupční jednání, svévolné rozhodnutí či zneužití pravomoci) a stálo by to spoustu úsilí, ale věřím, že by se investovaný čas a peníze bohatě vrátily.
Důležitá je i obměna soudců.